Když se hovoří o kouření, mluví se především o závažných následcích, které se projevují na zdraví člověka.Méně se už hovoří o jiných než zdravotních problémech, které s sebou kouření přináší, jako například pasivní kouření, všudypřítomná agresivní reklama, lži nadnárodních tabákových společností, sociální vykořisťování třetího světa, atd.
Téměř vůbec se však nehovoří o tabáku, který musí někdo někde vypěstovat, vysušit, zpracovat, zabalit do cigaret a doutníků, a to vše za co nejnižší náklady z dostupných zdrojů. Ve většině zemí, kde se pěstuje tabák, jsou pro pěstitele tabáku zdroje jako uhlí, ropa nebo zemní plyn nedostupné či drahé. Na sušení tabáku proto pěstitelé používají dřevo, které získávají především kácením lesnatých území a přirozených lesů.
Ohrožené ekosystémy
V roce 1800 se 70% světové produkce tabáku koncentrovalo v Severní Americe. Začátkem Americké revoluce a po pádu koloniální vlády se pěstování tabáku rozšířilo skoro do celého světa. Produkce tabáku se přesunula do rozvojových zemí, které se nacházejí v tropických a subtropických oblastech. V těchto oblastech jsou přitom mnohem citlivější ekosystémy než v našich oblastech mírného pásma.
V současnosti pochází tabák převážně z území rozvojového světa, kde jsou dny bez mrazů, kde je dostatečně dlouhá suchá sezóna, která umožňuje sběr a sušení úrody, a kde jsou optimální předpoklady nízkých nákladů na produkci.
Přírodní území, kde se obvykle pěstuje tabák, obecně spadá více do vrchů a na suché území jako do nížin a vlhkých ekosystémů.
Suché území patří v celosvětovém měřítku mezi nejkřehčí ekosystémy. Jsou ohrožovány periodickými suchy a procesem rozšiřování pouští. Pokrývají 30% celosvětového povrchu a obývá jejich velký počet lidí, kteří patří mezi nejchudší na světě.
Odhaduje se, že až 70% suchých území je zasaženo desertifikací kvůli snížení úrodnosti půdy. To způsobuje klima a aktivity lidí, z nich zejména rozsáhlé odlesňování, hlavně přeměnou na zemědělské využívání, a nadměrné vykořisťování lesů a lesních porostů sbíráním palivového dřeva. Suché území, stejně jako území výše položené, jsou extrémně náchylné na odlesňování a hrozí jim, že se zařadí mezi nejvíce ohrožené hlavní tropické ekosystémy.
Tabák způsobuje odlesňování - Afrika
V současnosti vzniká přibližně 90% africké kontinentální produkce tabáku v produkujících zemích miombo zóny, ekosystém jihovýchodních výšin se suchými lesy. Lesy miombo v jižní Africe stále pokrývají 3,4 mil. km2 a jedná se o největší a nejjednotnější území suchých lesů Země, nicméně hrozba jejich zničení každým dnem roste.
Odlesnění zapříčiněné tabákem může být v Jižní Africe vyčíslené na 140 000 hektarů ročně, což je 12% regionálního celkového odlesňování. V sezóně 1989/90 bylo v Tanzánii odlesněno 13 000 ha (pouze na sušení, nikoliv stavební dřevo) a 10 000 ha v Malawi 1995/1996 z velkofarem (nikoli malopěstitelé).
Předimenzované kredity Světové banky z Washingtonu vedly Malawi v 60-tých letech k tomu, aby ve velkém stylu investovalo do tabákových monokultur. Ještě před 30 lety stály ve východoafrické zemi obrovské lesy savany. Teď se tam rozpíná pustá step.
Z výsledků výzkumu novináře Ogen Kevin Aliroa v Ugandě vyplývá, že pěstování tabáku nepřináší blahobyt, ale že tuto zemi naopak ochuzuje. Autor dokazuje, že tabákový průmysl je zodpovědný za obrovské holoseče.
Přesto příjmy 10 000 tabákových farmářů v západní oblasti Nilu klesají už léta. Paradoxně je jejich výdělek vždy nižší i tím, že mezitím už na sušení tabáku musí dřevo kupovat, protože lesy v jejich okolí jsou téměř vypáleny.
Většina kuřáků ani netuší, že ruku v ruce s tabákovým průmyslem ničí přírodu subtropů. Světová zdravotnická organizace vypočítala, že každý rok tam padne za oběť asi 1,2 milionu hektarů lesů kvůli pěstování tabáku.
Tabák ničí tropickou půdu
Málokterá jiná zemědělská kultura způsobuje tolik škody jako tabák. Rostlina tabáku má velmi vysokou spotřebu živin a tropickou půdu mimořádně rychle ochuzuje. Zatímco tradiční zemědělská plodina kassava (sladký brambor) odčerpá z hektaru půdy 2,2 kg dusíku, kukuřice 9,8 kg dusíku, tabák odčerpá z hektaru půdy až 24,4 kg dusíku. Tím se zvyšuje potřeba využívání umělých hnojiv a pesticidů, které zamořují místní prostředí, včetně spodních vod a ohrožují zdraví chudých pracovníků na tabákových plantážích. Pěstitel tabáku musí proto neustále nacházet nová místa na výsadbu a zanechává často vyčerpané a holé vrchy. Skutečně zničující kulturní rostlinou se tabák stává sušením nad dřevěným ohněm.
Kvůli vysokým příjmem a výhodným prodejním podmínkám přechází vždy více zemědělců v Africe na pěstování tabáku. Zemědělci odlesňujeme území, ve kterém může být tabák pěstovaný jen během dvou period sklizně.
Pak je půda vyčerpána, produkce klesá a zemědělci se musí poohlížet po nové ploše na pěstování. Po odlesnění následuje eroze a zpustošení. Bývalé tabákové pole jsou na roky neobdělovatelné.
V posledních padesáti letech se podíl tanzanských lesů zmenšil o polovinu. Je to také následek kácení lesů pro nové plochy na pěstování tabáku a hledání palivového dřeva, kterým jsou tabákové listy sušené. Tvrdé dřevo z lesů miombo je pro svůj vysoký vývin kouře proto mimořádně vhodné. 160 kg dřeva musí doutnat, aby se vyprodukoval 1 kilogram tabáku vhodného na trh.
Průměrný kuřák takto prokouří každé tři měsíce jeden tropický strom.
Sušárny
Na sušení tabáku, ať už spalováním dřeva, nebo i jinými formami, jsou nutné sušárny. Zpráva Tobacco International z roku 1988 říká, že v jižní Brazílii je 93 361 sušárenských stodol. Sušení probíhá tak, že horký vzduch přicházející z pece obvykle zvenku stodoly, prochází tabákové listy pomocí železných trubic uvnitř stodoly. Zelené listy musí být udržovány pod vysokými teplotami cirkulujícího tepla během asi jednoho týdne. Brazílie a většina afrických a tabák produkujících zemí třetího světa suší svou úrodu spalováním dřeva.
Je důležité vědět, že i na vzduchem nebo sluncem sušený tabák je třeba dřevo, a to dřevěné trámy na konstrukci sušárenských stodol, třídících loděk a skladů.
Globální pohled
Dřevo potřebné na pěstování tabáku, z půlky hlavně za účelem sušení, není pravděpodobně získávané z vlastních legitimních zdrojů, ale vzato z veřejné půdy a přirozených lesů. Území se všemi typy lesů ve většině afrických a asijských zemí je nyní pod úrovní udržitelného základu dnešní a budoucí poptávky po palivovém dřevě. To znamená, že můžeme očekávat zrychlené odlesňování s potenciálními vážnými ekologickými následky.
Velmi přibližné údaje pro polovinu osmdesátých let tvrdí, že Virginia (druh tabáku sušený spalováním dřeva) spotřebuje mezi 82,5 a 175 milionů m3 kulatiny každý rok na sušení, což znamená 1,2 až 2,5 milionů hektarů otevřených lesů odstraněných ročně. Pro srovnání, jeden krychlový metr palivového dřeva je nezbytný pro topení a pečení na jednu osobu za rok, uvaření 400 l piva, vyuzení 1 tunu ryb, usušení 50 kg tabáku, nebo vypálení 3000 cihel, 1/3 potřebnou k vystavění standardního venkovského domu.
Cigarety obalené do papíru a sbalené v krabičkách jsou nenasytným odběratelem papíru. Odhad papíru běžně používaného pouze na cigaretové obaly je přibližně 7 009 562 tun ročně (obsah papíru přibližně 5% váhy typické cigarety, 5 391 971 000 000 cigaret vážících průměrně 1,3 g na každou vyrobenou v roce 1992). Nicméně podle zprávy pověřené tabákovým průmyslem, pouze 16% lesních zdrojů používaných tabákovým průmyslem se stává papírem. Sušení je zdaleka hlavním viníkem průmyslového vykořisťování lesa s 69% dřeva spotřebovaného tabákovým průmyslem, které šlo jako palivové dřevo na sušení a 15% na trámy a tyče používané na konstrukci sušáren.
Kouření neohrožuje nejvíce zdraví tzv. Prvního světa. Kouření ohrožuje především - po globálním přesunu pěstování a konzumu - více zdraví Třetího světa. Pokračující zabírání půdy pro pěstování tabáku v náchylných ekologických zónách a kácení mnoha stromů na sušení tabákového listu společně způsobují proměnu životního prostředí s globálními důsledky. Že je tabák škodlivý i pro zelené plíce Země, není napsáno na žádné cigaretové krabičce.
Celosvětově je známo rozsáhlé kácení a ničení posledních přirozených lesů a pralesů. Nemělo by to zůstat jen omílanou frází, kterou slyšíme každý týden ve zprávách nebo čteme v novinách. Lesy jsou domovem nespočetného množství zvířat, rostlin, ale i lidí; poskytují domov, potravu, materiál, léky, duchovní pohodu a v neposlední řadě také stabilitu ekosystému dané země. Bez lesa bychom byli my a mnoho jiných živých bytostí ztraceni. Jako následek pěstování tabáku jsou odlesňována rozsáhlá území. Nepodporujme dále kouřením ničení toho, co je nepopsatelně cenné. Nepodporujme ničení lesů.
Jedinou alternativou jsou sociálně i ekologicky příznivější druhy tabáků jako např. Pueblo či Manitou, které jsou pěstované v rezervacích původních obyvatel Severní Ameriky. Negativní následky vyjmenovávané níže se však týkají i těchto.
Kouření ubližuje Vám a Vašim blízkým
Tabákový kouř obsahuje na 4700 chemikálií, z toho nejméně 43 karcinogenů (látek způsobujících rakovinu). Zvláštními chuťovkami kuřáckého labužnictví jsou kovy jako arsen, olovo, kadmium, polonium 210, nikl, formaldehydy, nitrosaminy, acetaldehyd a samozřejmě supertoxický oxid uhelnatý. Kouření způsobuje rakovinu, přesněji řečeno 7 druhů rakoviny, 9 druhů srdečních onemocnění, 5 druhů respiračních onemocnění a 4 druhy pediatrických nemocí. V České republice zemře ročně na následky kouření 18 000 lidí (navíc dvě třetiny lidí, kteří zemřeli na nemoci z kouření cigaret, jsou mladší 65 let), ve světě je to 4 500 000 lidí ročně. Předpoklad na rok 2030 je až 10 000 000 lidí ročně.
Pasivní kouření (nepřímé vdechování cigaretového kouře nekuřáky, především v uzavřených místnostech) způsobuje zvýšení rizika vzniku srdečních a plicních onemocnění, včetně rakoviny plic, i u jinak zdravých nekuřáků. Dokonce ještě nenarozené děti se stávají oběťmi tohoto zbytečného zlozvyku svých matek. V prvních měsících kojení mají menší průměrnou váhu, jsou náchylnější na komplikace při porodu a jsou vystaveny zvýšenému riziku Syndromu náhlé smrti kojenců. V Dánsku zemře ročně vinou kouření matek nejméně 150 novorozenců, což představuje 25% všech úmrtí. V České republice bude situace obdobná.
Celkové následky kouření, ať už aktivního nebo pasivního, na zdraví lidí jsou zdrcující. Svědčí o tom údaj nadace Media Education Foundation, která tvrdí, že cigarety zabíjejí více lidí než alkohol, kokain, heroin, požáry, vraždy, sebevraždy a AIDS dohromady.
Kouření ubližuje zvířatům
Každoročně umírají tisíce psů, opic, prasat, morčat, křečků, kohoutů a dalších zvířat při nesmyslných experimentech, které mají dokázat to, co už potvrdili stovky vědeckých experimentů, statistických výzkumů a uznaly nejprestižnější zdravotnické a výzkumné pracoviště, tedy fakt, že aktivně i pasivní kouření způsobují zdravotní rizika.
Firma RJReynolds například uskutečnila experiment, během kterého bylo 1000 hlodavců držených v samostatných trubicích velkých jako jejich tělo, s vývodem, do kterého byl 6 hodin denně po dobu tří měsíců vpouštěn cigaretový kouř. Nakonec byla zvířata poražena a vykuchány.
Mezi koncerny, které podporují testy na zvířatech patří například: Phillip Morris (Marlboro, LM, Sparta, Start, Bond atd.)., RJ Reynolds (Camel, Winston, Monte Carlo atd..) Ligget and Myers, Japan Tobbacco a další.
Mezi zneužívání zvířat způsobené epidemií závislosti na tabáku lze bezpochyby zařadit rovněž rozsáhlé biomedicínské výzkumy, během kterých jsou zvířata vystavena karcinogennímu kouři za účelem vzniku rakoviny, na kterou pak lékaři hledají lék. Daleko více peněz a grantové podpory získávají tyto experimenty snažící se řešit následky nikotinové závislosti, než prevenční programy, do kterých se investuje pouhý zlomek.
Kouření a tabákové společnosti
Tabákové nadnárodní společnosti aktivně používají reklamu k získání nových zákazníků (neboť stávající přestávají kouřit či umírají), ačkoli tvrdí, že jejich reklama slouží pouze k informování kuřáků nebo dosažení změny jejich oblíbené značky. Také je třeba si uvědomit, že různé značky cigaret ve skutečnosti vlastní jen pár velkých společností. Pravda o cigaretové reklamě je taková, že její cílovou skupinou jsou 
především nezletilí nekuřáci, kteří se mohou stát jejich potenciálními zákazníky. Reklamní průmysl musí denně získávat nové kuřáky, aby doplnil počet těch, kteří na následky kouření již zemřeli. Tabákový průmysl totiž jak známo zabíjí svou klientelu: jeho produkty, pokud se správně používají, mají smrtelné účinky. Kanadské ministerstvo zdravotnictví uvádí statistiky, podle nichž polovina z 15letých kuřáků a kuřaček zemře na následky kouření.
V interním dokumentu firmy Phillip Morris se můžete dočíst: „Dnešní teenager je zítřejším potencionálním stálým zákazníkům a drtivá většina kuřáků začíná kouřit v období dospívání. Kuřácké návyky mládeže jsou pro firmu Phillip Morris obzvláště důležité." Tabákové firmy proto rádi sponzorují rockové koncerty, letní festivaly, rozdávají vzorky cigaret v klubech a diskotékách, používají svá loga na oblečení pro mladé. Uvědomte si proto, že kupováním tabákových výrobků podporujete neetické chování tabákových společností.
Zapálíte si?
Kácení lesů kvůli zakládání tabákových plantáží, zbytečné zabíjení a trápení zvířat pro nesmyslné pokusy, reklama, která se nás snaží přesvědčit, že kouření nás přivede do pohádkové země zázraků, miliony mrtvých a nemocných lidí, a to vše jen pro sladký doušek půvabné malé cigarety. Snad nestojí za to zamyslet se a konečně se svou závislostí skoncovat?
Co můžete udělat Vy?
- Především nikdy nezačínejte kouřit
- Pokud kouříte, najděte způsob, jak se své závislosti zbavit (existují metody, při kterých nemusíte trpět, viz tento web)
- Projevujte svůj odmítavý postoj ke kouření mezi známými, ve škole, v práci, v rodině.
- Šiřte ve svém okolí informace o všech negativních dopadech kouření a činnosti tabákových korporací.
- Bojkotuje všechny výrobky tabákových firem, snažte se nepodporovat ani akce, které tyto firmy sponzorují. Vysvětlujte proč odmítáte podporovat tabákový průmysl.
- Pokud máte zájem dozvědět se více a pomoci při záchraně lesů, ozvěte se nám a podpořte činnost Lesoochranárskeho seskupení VLK (www.wolf.sk).
Zdroje:
Regenwald Report, Afrika Walder Rauchen, Rettet den Regenwald, 1. Quarto 2003
Helmut J. Geist, Global assessment of deforestation related to tobacco farming
Helmut J. Geist, How tobacco farming contributes to tropical deforestation, Utrecht, 29. 10. 1997
Helmut J. Geist, Tropenwaldzerstoerung durch Tabák, Geographishe Rundshau, Braunschweig, 1998
Hutter, H.P, Moshammer, H., Neuberger, M. (2005). "Smoking cessation at the workplace: 1 year success of short seminars" Internal Archives of Occupational Environmental Health 79: 42-48.
Simon Chapman - Tobacco Control 1994; 3:191-3; 04. 12. 1997; Selected Documents: Tobacco and Deforestation in the Developing World
David Moyer, The Tobacco Reference Guide, Chapter 27 International, UICC GLOBALink
Michal Petruška, Stop fajčeniu – športom, vodou, informáciami, 22. 05. 2001, Bratislava
Denník SME, Tabak tvorí iba pätinu obsahu cigarety, (uj), 27. 02. 2002
Leták ”Fajčenie – slabosť, ktorá ubližuje”, občianske združenie Ži a nechaj žiť
Leták “Zapálíte si?”, Nezávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ NESEHNUTÍ
Autor: Miroslav Tomáš
Překlad a doplnění: Tereza Vandrovcová